- Víc než krátkodobý (řády týdnů či měsíců) pokles či nárůst ceny bitcoinu a altcoinů mě zajímají fundamenty trhem dnes nejoceňovanější decentralizované sítě světa – bitcoinové sítě.
- Fundamenty sítě jsou totiž to, co v delším horizontu rozhodne o její úspěšnosti a nakonec i o ceně.
- Tady je jeden krátký pohled na fundamentální prvek sítě – na uzel – ve vztahu k jeho (ne)odměňování.
Klíčový prvek sítě
Neptali jste se někdy sami sebe proč uzel (myšleno jeho provozovatel) nedostává nějakou odměnu, když bez sítě uzlů vůbec bitcoinu nefunguje? Já ano. A co mi vyšlo? Nebylo by nic horšího, než kdyby se proces odměňování uzlu dostal do protokolu bitcoinu.
Bitcoinová sít je tvořena tisíci uzly. Uzel je program, který spravuje účetní knihu bitcoinu – blockchain. Jednak ji spravuje lokálně (nezávisle verifikuje přijaté transakce, ukládá je na disk atd) a pak také globálně (vysílá či přijímá data od ostatních uzlů po celém světě).
Uzly se vzájemně synchronizují, aby se tisíce účetních knih po celém světě shodovalo v obsahu. Je to klíčový prvek. Ale světe div se, ač se jedná o klíčový prvek sítě, provozovat uzel není odměněno (třeba jako odměněna těžaře za vytěžení bloku). Pokud mluvím o uzlu, mluvím o tzv. plném uzlu (full node), kde najdete všechny transakce od startu bitcoinové sítě.
V současné době (6/2018) má velikost cca 200 GB a na domácím počítači střední třídy jste schopni ho provozovat. Uzel je v podstatě „ten program bitcoin“, který dnes tvoří vývojáři BitcoinCore (www.bitcoincore.org) a zde je ho možné stáhnout a instalovat. Po instalaci očakávejte synchronizaci s ostatními uzly v řádu dní.
Přirozená hodnota uzlu
Bitcoinová síť běží již 9 let, aniž by byly uzly odměňovány. Dnes je uzlů cca 10.000 (k 6/2018) a počet uzlů se (oproti 2/2016) navýšil o cca 4.000. To nám neříká, abychom začali uzly odměňovat. Množství se zvyšuje i bez odměn. Proč tedy vůbec někdo uzel provozuje i přesto, že není nějak speciálně odměněn?
 |
Zdroj: https://bitnodes.earn.com/. Počty uzlů se mění prakticky nepřetržitě, nicméně čísla na obrázcích odpovídají úrovním v roce 2016 a 2018
|
Provozovat uzel znamená mít absolutní jistotu, že transakce, které uzel přijme či odešle, jsou skutečně transakce bitcoinové sítě a jsou nezmanipulovány nějakým jiným počítačem s jinou účetní knihou – s jiným blockchainem.
Pokud nějaká ekonomická entita provozuje burzu, peněženku či jinou službu, je v jejím zájmu nenechat se obelhat v tom, jaký je aktuální stav účetní knihy. To by mohlo mít na její podnikání neblahé následky. Je tedy v zájmu každého spíš provozovat uzel, než se spoléhat na uzel cizí - na třetí entitu.
Tak jako platíme bance za vedení účtu, platíme si provoz vlastní účetní knihy – bitcoinového uzlu – abychom měli jistotu, že jdeme do té správné "banky". Je to především v našem zájmu. Provozovat uzel dává provozovateli protihodnotu. Neznamená to tedy, že provozovatelé uzlů nejsou odměňováni. Nejsou odměňováni nějak speciálně, navíc. Tak, jak bude přibývat počet účastníků sítě, bude se nejspíš zvětšovat i počet uzlů.
Elektronická jednotka decentralizovaného „státu“ bitcoin
Na provozování uzlu se můžeme podívat i z jiného pohledu. Příměrem státu a daní. Jako státu posíláme peníze, aby za nás vytvářel klíčové prvky prostředí, v kterém žijeme - cesty, policie, soudy, sociální systém, svobodu pohybu - v bitcoinové síti investujeme do uzlů, které dělají podobnou věc.
Uzel tvoří cesty (spojení s dalšími uzly), soudí a zároveň dělá policajta (aplikuje a vynucuje pravidla programem). Pomáhá (poskytuje data ostatním uzlům) či je mu pomoženo (stahuje data od ostatních uzlů) – forma "sociální" pomoci. Díky software, hardware a internetu, který se stal téměř běžnou věcí, má prakticky neomezený výskyt (svoboda pohybu). Uzel tvoří nezávislou svobodnou elektronickou jednotku decentralizovaného „státu“ bitcoin. Spojením uzlů vzniká elektronický, virutální či digitální „stát“ bitcoin. Crazy, co?
Financovat provozování uzlu je tedy forma přirozené dobrovolné daně, kterou spoluvytváříme decentralizovaný „stát“ bitcoin. A pokud je tato daň dobrovolná, investor nebude investovat více, než je pro něj nezbytně nutné. To má jeden důležitý aspekt. Síť bude udržována na té optimální (spíš nižší) technicko-ekonomické úrovni. A to je dobře. Je to dobře z pohledu decentralizace (při vší obezřetnosti k tomuto pojmu)
Při jakémkoliv pokusu vlád o destrukci sítě apod. nebude třeba speciálních technických řešení ani velkých investic, aby se uzly přesunuly do jiných lokací či se zvýšil jejich počet. Uzly budou zároveň samy o sobě obtížně odhalitelné, protože jejich provoz nebude ještě více zvyšován po technické i ekonomické stránce. Provozovat uzel bude méně náročné ve srovnání s tím, kdyby uzly byly nějak speciálně odměňované, protože nikdo nebude odměňovat uzel, aniž by za to nedostal protihodnotu. Tím by tvořil konkrétní uzel speciálním, a tedy nákladnějším, než běžně dostupné technické řešení.
Nebylo by nic horšího ...
Nebylo by nic horšího, než kdyby se proces odměňování uzlu dostal do protokolu bitcoinu. Do protokolu by se zanesl další prvek, kdy někdo musí navrhnout proces rozdělování peněz (programátoři), který musí být následně schválen sítí.
Není větší politiky a sporů, než rozdělování peněz. Povede to nevyhnutelně ke sporům v decentralizovaném „státě“ bitcoin. Vezměte si jen spory o velikost bloků, které ovlivňují velikost poplatků za transakci. Pokud bychom přidali další parametr, kde se rozdělují peníze, systému bychom spíše uškodili, než pomohli.
Uzel tvoří cesty (spojení s dalšími uzly), soudí a zároveň dělá policajta (aplikuje a vynucuje pravidla programem). Pomáhá (poskytuje data ostatním uzlům) či je mu pomoženo (stahuje data od ostatních uzlů) – forma "sociální" pomoci. Díky software, hardware a internetu, který se stal téměř běžnou věcí, má prakticky neomezený výskyt (svoboda pohybu). Uzel tvoří nezávislou svobodnou elektronickou jednotku decentralizovaného „státu“ bitcoin. Spojením uzlů vzniká elektronický, virutální či digitální „stát“ bitcoin. Crazy, co?
Financovat provozování uzlu je tedy forma přirozené dobrovolné daně, kterou spoluvytváříme decentralizovaný „stát“ bitcoin. A pokud je tato daň dobrovolná, investor nebude investovat více, než je pro něj nezbytně nutné. To má jeden důležitý aspekt. Síť bude udržována na té optimální (spíš nižší) technicko-ekonomické úrovni. A to je dobře. Je to dobře z pohledu decentralizace (při vší obezřetnosti k tomuto pojmu)
Při jakémkoliv pokusu vlád o destrukci sítě apod. nebude třeba speciálních technických řešení ani velkých investic, aby se uzly přesunuly do jiných lokací či se zvýšil jejich počet. Uzly budou zároveň samy o sobě obtížně odhalitelné, protože jejich provoz nebude ještě více zvyšován po technické i ekonomické stránce. Provozovat uzel bude méně náročné ve srovnání s tím, kdyby uzly byly nějak speciálně odměňované, protože nikdo nebude odměňovat uzel, aniž by za to nedostal protihodnotu. Tím by tvořil konkrétní uzel speciálním, a tedy nákladnějším, než běžně dostupné technické řešení.
Nebylo by nic horšího ...
Nebylo by nic horšího, než kdyby se proces odměňování uzlu dostal do protokolu bitcoinu. Do protokolu by se zanesl další prvek, kdy někdo musí navrhnout proces rozdělování peněz (programátoři), který musí být následně schválen sítí.
Není větší politiky a sporů, než rozdělování peněz. Povede to nevyhnutelně ke sporům v decentralizovaném „státě“ bitcoin. Vezměte si jen spory o velikost bloků, které ovlivňují velikost poplatků za transakci. Pokud bychom přidali další parametr, kde se rozdělují peníze, systému bychom spíše uškodili, než pomohli.
Tohle ale v dohledné době nehrozí a snad nikdy hrozit nebude. Pokud by se přeci jen začaly uzly (myšleno jejich majitelé) nějak speciálně odměňovat, odměňování by mělo vzniknout na základě dobrovolnosti a mimo protokol.
JFB, 3.6.2018
Žádné komentáře:
Okomentovat