- Taky si to říkáte? A máte v tom stále guláš? Zde je pokus o vysvětlení.
- Než se pustíte do čtení, doporučuji přečíst si základy fungování bitcoinu v těchto třech článcích (Bitcoin pro laiky I, Bitcoin pro laiky II, Český překlad originálního textu vynálezce Bitcoinu). To v případě, že o fungování bitcoinu nevíte zhola nic. Řadu pojmů budete potřebovat.
Pokud jste si přečetli výše uvedené články, víte, že v bitcoinové síti jsou čtyři klíčové skupiny
- programátoři Bitcoinového Uzlu (dále už jen BU)
- těžaři
- komerční entity (burzy, peněženky, obchody, atd)
- uživatelé, zákazníci
I když to vypadá jako veliký guláš účastníků, dá se nalézt síla, která řídí bitcoin. Je to trh. Je to nabídka a poptávka ovlivněná prostředím, ve které bitcoin působí:
- Nabídka – programátoři BU, těžaři, komerční entity (burzy, peněženky, obchody, ...)
- Poptávka – uživatel/zákazník
- Prostředí - zákony a donucovací orgány států a nabídka konkurenčních národních a krypto měny, platebních systémů
V případě bitcoinu, strana nabídky (programátoři BU, těžaři, komerční entity) vždy bude nucená brát na sebe určité riziko při rozhodování, které funkční vlastnosti bitcoinu budou pro zákazníka ty nejlepší a z čeho bude mít největší zisk. Strana nabídky tak bude muset vždy bojovat o zákazníka. Rozhodnutí o fungování měnově-platebního systému bitconu bude dopadat ve formě ztrát či zisků na stranu nabídky. Strana poptávky (zákazník) bude zvažovat, jestli místo bitcoinu nepoužít jinou měnu nebo platební systém. V případě bitcoinu, zákazník není nucen k používání měny a vybere se ji tehdy, pokud měna uspěje u něj a na volném trhu (i když v dnešním světě o skutečně volném, neregulovaném trhu téměř mluvit nelze)
To je velice významné ve srovnání s měnami řízenými státem prostřednictvím (většinou) guvernérů centrálních bank, kteří jsou (většinou) jmenováni politiky. O používání státní měny nemusí stát na trhu u zákazníků téměř bojovat, jelikož si používání měny jednoduše vynucuje zákony a policií. Navíc rozhodnutí centrálních bankéřů dopadá na ně samotné jen v menší míře. Dopadá především na ty, co o vlastnostech měny vůbec nemohou rozhodnout. I přes vynucování použití měny se může stát, že lidé měnu odmítnout (velká inflace apod.). Státní měna není úplně nezávislá na volbě uživatelů a trhu, ale na trhu má oproti bitcoinu, díky zásahům státu, uměle získanou (tedy neférovou) výhodu.
Vnitřní trh bitcoinu s BU
To, co nás teď nejvíce zajímá je, jak nabídka na straně bitcoinu z obrázku č.1, která se skládá z těžařů, programátorů BU a komerčních entit dojde ke shodě na tom, co bude zákazníkům nabídnuto jako měnově-platební vlastnost bitcoinu. Samozřejmě pokud budou všichni stejného názoru, věc je vyřešena. Ale co když stejného názoru nebudou.
Nejdříve trochu opakování. BU je program, který tvoří bitcoinovou síť. To, jakou verzi BU bude síť používat, nestanovuje žádné centrum či programátor, ale je to svobodné rozhodnutí účastníků bitcoinové sítě. Kdokoliv může program vytvořit a kdokoliv ho může instalovat na svůj počítač a připojit se do sítě. Zjednodušené schéma bitcoinové sítě je na obr. 2.
Program BU definuje chování měny a platebního systému. Pokud systém umožňuje, aby kdokoliv mohl takovou definici udělat, pak je logické, že nebude existovat jen jedna verze BU. Nebude existovat jednoduše proto, protože skoro každý z nás má rozdílný pohled (ideu) na to, jak by měna a platební systém měly pracovat.
Pro někoho je počet 21 miliónů bitcoinů nedotknutelná hodnota, někdo je pro její zvýšení. Někteří by chtěli větší počet transakcí/blok, někteří počet měnit nechtějí. Někteří by chtěli věci udělat hned, někteří dávají přednost jinému harmonogramu. Někteří bitcoin vidí jako vzácné zlato pro velké transakce, jiní jako platební systém každodenního použití.
Nebude existovat jedna verze BU také proto, protože možnost rozhodovat o vlastnostech měny a platebního systému s tržní kapitalizací v řádu miliard dolarů (na kterou je navázán celý bitcoinový ekonomický systém s nemalými investicemi) je jednoduše velice lákavá příležitost, jak získat vliv a konkurenční výhodu. Ve výčtu důvodů, proč nebude existovat jedna verze programu BU, je možné pokračovat do nekonečna. Že se nejedná jenom o teorii a skutečně existuje více verzí BU je vidět na obrázku č. 3.
Svoboda program BU vytvořit, instalovat, přirozená rozdílnost pohledů na měnově-platební vlastnosti a příležitost získat skrze program vliv, dala za vznik vnitřnímu trhu s tímto programem. Vnitřním trhem se rozumí trh, kde několik verzí BU, za nimiž stojí konkrétní lidé, soutěží a hledá podporu u těžařů a komerčních entit v bitcoinové síti. Hledají podporu pro to, aby právě jejich verze BU byla v síti implementována a vyhrály jejich měnově-platební vlastnosti, které potom budou nabídnuty na volném trhu zákazníkům a budou konkurovat ostatním měnám.
Jedná se v podstatě o volnou soutěž uvnitř bitcoinového ekonomického systému (dále jen ekosystému). Neznamená to však, že tvůrci BU nezohledňují požadavky vnějšího prostředí – zákazníků, konkurenčních měn apod. Vše shrnuje obrázek č. 4.
Volby, jako způsob nalezení vítězného BU
Jestliže BU soutěží mezi sebou na vnitřním trhu bitcoinu, jak se dospěje k tomu, který bude ten vítězný? Jak se dospěje k tomu, která idea, které měnově-platební vlastnosti bitcoinu (reprezentované danou verzí BU) budou v síti platit?
Jsou to volby.
Volby jsou způsob, který řeší spor dvou či více stran v případě rozdílných idejí a umožňuje posunout se dál. Rozdíly v idejích mezi těžaři, programátory a komerčními entitami na vnitřním trhu bitcoinu je vyřešen procesem volné soutěže, s finálním hlasováním o tom, která myšlenka zvítězí.
Pokud by neexistoval proces voleb s možností zvolit si jiné měnově-platební vlastnosti bitcoinu, původní programátoři BU by se v podstatě stali guvernéry centrální banky. Byla by to decentralizovaná měna s centrálním řízením. To je protimluv. Jedno centrální místo v systému znamená potencionálně místo selhání.
Volby mají pozitivní vliv i na investory, kteří vidí, že systém je schopen se změnit a to nejspravedlivějším známým způsobem – volbami ve volné soutěži. Už jen to, že programátoři mohou být vyměněni, má vliv na jejich kroky. Možnost volby BU není chyba systému. Je důkazem jeho funkčnosti a konkurenční výhody.
Pokud někdo vyhrál volby, bude existovat i někdo, kdo volby prohrál. Ten, kdo prohrál, buď přijme měnově-platební vlastnosti vítězného BU, nebo se svou (jinou) verzí BU bude (logicky) těžit a nabízet jinou kryptoměnu. Takovému rozchodu se říká Hard fork. Dá se to přirovnat k rozdělení měny jako v případě dělení Československa. To byl de facto hard fork československé koruny a ekonomiky – vznikly dvě nezávislé měny a dvě ekonomiky z jedné. Pokud je rozdělení dobře připraveno, není se čeho obávat.
Jdeme volit
Čím a jak se vlastně na vnitřním trhu bitcoinu volí? Volí se ekonomickou silou. Ekonomická síla je síla, která je schopná významně měnit počty zákazníků, a to především těch zákazníků, kteří dělají významný objem reálných obchodů.
Proč se vlastně volí ekonomickou silou? Protože dává zpětnou vazbu o tom, jak je měna dobrá či špatná. Větší či menší počet zákazníků (a zvlášť těch, kteří tvoří významný objem) znamená větší či menší používání bitcoinu a tedy vyšší či nižší cenu bitcoinu. Vyšší či nižší cena bitcoinu znamená větší či menší zisk pro celý ekosystém bitcoinu.
Ale jakým konkrétním mechanismem změním jednu verzi BU za druhou? Neexistuje přeci žádný hlasovací lístek s názvem „ekonomická síla“, který by někdo mohl hodit do urny. Ten mechanismus je dle mého názoru nepřímý. Jedná se o zprostředkované hlasování. Prostředníkem největší ekonomické síly při hlasování jsou těžaři, kteří svým těžebním výkonem zvolí konkrétní verzi BU. Těžaři budou hlasovat z dlouhodobého pohledu podle zájmů největší ekonomické síly. "Otec je sice hlavou rodiny, ale matka kroutí krkem", tak by se dala shrnout role těžařů při hlasování.
Případ 4
To je velice významné ve srovnání s měnami řízenými státem prostřednictvím (většinou) guvernérů centrálních bank, kteří jsou (většinou) jmenováni politiky. O používání státní měny nemusí stát na trhu u zákazníků téměř bojovat, jelikož si používání měny jednoduše vynucuje zákony a policií. Navíc rozhodnutí centrálních bankéřů dopadá na ně samotné jen v menší míře. Dopadá především na ty, co o vlastnostech měny vůbec nemohou rozhodnout. I přes vynucování použití měny se může stát, že lidé měnu odmítnout (velká inflace apod.). Státní měna není úplně nezávislá na volbě uživatelů a trhu, ale na trhu má oproti bitcoinu, díky zásahům státu, uměle získanou (tedy neférovou) výhodu.
 |
| Obr. 1: Trh – nabídka a poptávka – v prostředí národních států je to, co řídí bitcoin či kryptoměny. Křivky nabídky a poptávky ilustrativně vyjadřují nabízené a požadované vlastnosti měny popř. platebních systémů. Všimněte si, že v případě bitcoinu existuje tzv. vnitřní trh (bude vysvětleno dále), kde je nalezena vítězná verze BU, tedy měnově-platební vlastnosti bitcoinu. Na rozdíl od běžných státních měn, jako třeba česká koruna, kde změnu vlastností měny může provést několik lidí (guvernéři centrální banky). |
To, co nás teď nejvíce zajímá je, jak nabídka na straně bitcoinu z obrázku č.1, která se skládá z těžařů, programátorů BU a komerčních entit dojde ke shodě na tom, co bude zákazníkům nabídnuto jako měnově-platební vlastnost bitcoinu. Samozřejmě pokud budou všichni stejného názoru, věc je vyřešena. Ale co když stejného názoru nebudou.
Nejdříve trochu opakování. BU je program, který tvoří bitcoinovou síť. To, jakou verzi BU bude síť používat, nestanovuje žádné centrum či programátor, ale je to svobodné rozhodnutí účastníků bitcoinové sítě. Kdokoliv může program vytvořit a kdokoliv ho může instalovat na svůj počítač a připojit se do sítě. Zjednodušené schéma bitcoinové sítě je na obr. 2.
 |
| Obr. 2: Zjednodušené schéma bitcoinové sítě. BU provozují především těžaři a komerční entity. Může ho ale provozovat kdokoliv. Siť umožňuje běh více verzí BU současně, nicméně konkurenční BU může do své aktivace uplatňovat jen ty vlastnosti programu, které vyhovují aktuálně podporovanému BU. |
Pro někoho je počet 21 miliónů bitcoinů nedotknutelná hodnota, někdo je pro její zvýšení. Někteří by chtěli větší počet transakcí/blok, někteří počet měnit nechtějí. Někteří by chtěli věci udělat hned, někteří dávají přednost jinému harmonogramu. Někteří bitcoin vidí jako vzácné zlato pro velké transakce, jiní jako platební systém každodenního použití.
Nebude existovat jedna verze BU také proto, protože možnost rozhodovat o vlastnostech měny a platebního systému s tržní kapitalizací v řádu miliard dolarů (na kterou je navázán celý bitcoinový ekonomický systém s nemalými investicemi) je jednoduše velice lákavá příležitost, jak získat vliv a konkurenční výhodu. Ve výčtu důvodů, proč nebude existovat jedna verze programu BU, je možné pokračovat do nekonečna. Že se nejedná jenom o teorii a skutečně existuje více verzí BU je vidět na obrázku č. 3.
 |
| Obr. 3: Reálné počty nejvýznamnějších verzí BU v síti od konce 2015. Největší počet BU je ke dni 19.4.2016 ve verzi BitcoinCore (Core nodes) s cca 4.400 BU a podílem 66%. Druhý je BitcoinClassic (Classic nodes) s cca 1980 BU a podílem 29%. Úplně prvním reálným konkurentem pro BitcoinCore byl BU s názvem BitcoinXT (XT nodes) o kterém jsem psal zde. Zdroj: http://xtnodes.com |
Jedná se v podstatě o volnou soutěž uvnitř bitcoinového ekonomického systému (dále jen ekosystému). Neznamená to však, že tvůrci BU nezohledňují požadavky vnějšího prostředí – zákazníků, konkurenčních měn apod. Vše shrnuje obrázek č. 4.
 |
| Obr. 4: Zjednodušené schéma vnitřního trhu bitcoinu s BU. Několik verzí měnově-platebních idejí promítnutých do několika verzí BU soutěží a hledá podporu u těžařů a komerčních entit v bitcoinové síti. Křivky nabídky a poptávky ilustrativně vyjadřují nabízené a požadované vlastnosti měny. |
Jestliže BU soutěží mezi sebou na vnitřním trhu bitcoinu, jak se dospěje k tomu, který bude ten vítězný? Jak se dospěje k tomu, která idea, které měnově-platební vlastnosti bitcoinu (reprezentované danou verzí BU) budou v síti platit?
Jsou to volby.
Volby jsou způsob, který řeší spor dvou či více stran v případě rozdílných idejí a umožňuje posunout se dál. Rozdíly v idejích mezi těžaři, programátory a komerčními entitami na vnitřním trhu bitcoinu je vyřešen procesem volné soutěže, s finálním hlasováním o tom, která myšlenka zvítězí.
Pokud by neexistoval proces voleb s možností zvolit si jiné měnově-platební vlastnosti bitcoinu, původní programátoři BU by se v podstatě stali guvernéry centrální banky. Byla by to decentralizovaná měna s centrálním řízením. To je protimluv. Jedno centrální místo v systému znamená potencionálně místo selhání.
Volby mají pozitivní vliv i na investory, kteří vidí, že systém je schopen se změnit a to nejspravedlivějším známým způsobem – volbami ve volné soutěži. Už jen to, že programátoři mohou být vyměněni, má vliv na jejich kroky. Možnost volby BU není chyba systému. Je důkazem jeho funkčnosti a konkurenční výhody.
Pokud někdo vyhrál volby, bude existovat i někdo, kdo volby prohrál. Ten, kdo prohrál, buď přijme měnově-platební vlastnosti vítězného BU, nebo se svou (jinou) verzí BU bude (logicky) těžit a nabízet jinou kryptoměnu. Takovému rozchodu se říká Hard fork. Dá se to přirovnat k rozdělení měny jako v případě dělení Československa. To byl de facto hard fork československé koruny a ekonomiky – vznikly dvě nezávislé měny a dvě ekonomiky z jedné. Pokud je rozdělení dobře připraveno, není se čeho obávat.
Jdeme volit
Čím a jak se vlastně na vnitřním trhu bitcoinu volí? Volí se ekonomickou silou. Ekonomická síla je síla, která je schopná významně měnit počty zákazníků, a to především těch zákazníků, kteří dělají významný objem reálných obchodů.
Proč se vlastně volí ekonomickou silou? Protože dává zpětnou vazbu o tom, jak je měna dobrá či špatná. Větší či menší počet zákazníků (a zvlášť těch, kteří tvoří významný objem) znamená větší či menší používání bitcoinu a tedy vyšší či nižší cenu bitcoinu. Vyšší či nižší cena bitcoinu znamená větší či menší zisk pro celý ekosystém bitcoinu.
Ale jakým konkrétním mechanismem změním jednu verzi BU za druhou? Neexistuje přeci žádný hlasovací lístek s názvem „ekonomická síla“, který by někdo mohl hodit do urny. Ten mechanismus je dle mého názoru nepřímý. Jedná se o zprostředkované hlasování. Prostředníkem největší ekonomické síly při hlasování jsou těžaři, kteří svým těžebním výkonem zvolí konkrétní verzi BU. Těžaři budou hlasovat z dlouhodobého pohledu podle zájmů největší ekonomické síly. "Otec je sice hlavou rodiny, ale matka kroutí krkem", tak by se dala shrnout role těžařů při hlasování.
A teď se asi ptáte, proč by těžaři měli být prostředníkem, tedy hlasovat stejně jako největší ekonomická síla? Proč by nemohli hlasovat jinak? Mohli, ale proč by to dělali. Pokud by těžaři volili jinak, než největší ekonomická síla, hrozilo by jim snížení počtu zákazníků tím, že by nakonec těžili měnu na větvi blockchainu, kterou k obchodům nikdo nepoužívá nebo jen málo. Menší počet zákazníků a menší používání bitcoinu znamená nižší cenu bitcoinu. Nižší cena bitcoinu znamená menší zisk pro těžaře z vytěžených bitcoinů a transakčních poplatků. Z toho vyplývá, že to pochopitelně dělat nebudou. Jejich hlasování se bude ubírat stejným směrem jako největší ekonomická síla.
To, co před změnou BU v síti na nějaký čas vznikne je podpora různých verzí BU od těžařů jejich těžením. Nejedná se v tomto případě o těžbu na nové větvi blockchainu a tedy o vznik jiné měny. Zjednodušeně řečeno, jde o těžbu bloků s příznakem té verze BU, kterou preferuje konkrétní těžař. Jde o vyjádření podpory jiným verzím BU – jiným měnově-platebním vlastnostem bitcoinu.
Ovšem jakmile by některá z nových verzí BU dostala podporu většiny výpočetního výkonu sítě (například 80%) po delší dobu, čímž by se nová verze BU aktivovala, zbylá část těžařů (20%), pokud by nechtěla ztratit investice do bitcoinu, by musela začít těžit novou verzi BU. I zbylá část těžařů by tedy následovala v hlasování největší ekonomickou sílu.
Pokud by přeci jen zmíněných 20% těžařů s ekonomickou silou odpovídající například 15% původní ekonomické síle bitcoinové sítě nepřešla na novou verzi BU, vznikla by nová měna za níž stojí jen malá část (15%) ekosystému původního bitcoinu. V podstatě se jedná o hard fork sítě. Vznikly by dvě nezávislé měny a dvě ekonomiky z jedné. Těžaři by museli mít velice dobré důvody přejít do ekonomiky o síle 15% původního ekosystému bitcoinu.
Kdo je ta největší ekonomická síla?
V podstatě to může být kdokoliv, kdo je účasten bitcoinového ekosystému – programátoři, komerční entity, těžaři samotní a v budoucnu možná někdo další, koho ani neznáme. V čase se tato síla může měnit v závislosti na tom, jaké užitečné vlastnosti kdo přinese či je schopen odnést, a tedy kolik zákazníků přitáhne nebo je schopen vzít.
Komerční entity
S největší pravděpodobností a z dlouhodobého pohledu, největší ekonomická síla na vnitřním trhu bitcoinu budou především komerční entity. Obchody, burzy, směnárny, peněženky, výrobci bitcoinového softwaru/hardwaru atd., tj. takové entity, které jsou zásadně schopny změnit počty zákazníků, tedy zásadně ovlivnit cenu bitcoinu. Čím více bude bitcoin používán a rozšířen, tím větší tato skupina bude mít vliv, protože tím víc bude mít zákazníků.
Programátoři
Další možností je například to, že program BU bude natolik složitý, že původní programátoři budou těžko nahraditelní a tudíž schopni do velké míry „mávat“ se zbytkem bitcoinového ekosystému. Jejich ekonomický vliv je v tomto případě enormní. Noví programátoři by špatným programováním mohli zmařit investice všech – zákazníků i investorů. V tomto případě se původní programátoři stávají největší ekonomickou silou na vnitřním trhu bitcoinu. Tento scénář v případě velkého rozmachu bitcoinu je velice nepravděpodobný. Nedokážu si představit webové peněženky, burzy apod. se stovkami miliónů zákazníků a miliardovými tržbami, že by nenašli zdroje na konkurenční programátory.
Těžaři
Největší ekonomickou silou mohou být samotní těžaři, pokud se v určitém čase ukáže, že ztráta byť jen malé části výpočetního výkonu je velice špatná a hrozilo by snížení bezpečnosti blockchainu, tedy majetku zákazníků. To bude nejspíše v začátcích rozmachu bitcoinu (či kryptoměny), kdy výpočetní výkon je potřeba pro bezpečnost sítě a ekonomická síla komerčních entit ještě malá. A nebo i v průběhu života bitcoinu. V čase, kdy se na trhu objeví nové výpočetní stroje schopné zmenšit bezpečnost sítě. Pak význam těžařů u zákazníků může rychle vzrůst. V tomto případě těžaři hlasují podle sebe. Z dlouhodobého pohledu však těžaři největší ekonomickou silou nebudou. Tou budou komerční entity.
Pokud obrázek 4 graficky doplníme o ikony vyjadřující ekonomickou sílu účastníků, dostaneme reálnější (ikdyž stále schematický) pohled na to, jak probíhá rozhodování o tom, která verze BU bude určovat měnově-platební chování bitcoinu - viz. obr. 5.
Těžaři – prodloužená ruka největší ekonomické síly
Z dlouhodobého pohledu těžaři budou prostředníkem největší ekonomické síly v hlasování o verzi BU. Hlasuje se těžebním výkonem, který má pro celý ekosystém bitcoinu velkou hodnotu. Dělá síť bezpečnou proti útočníkům, kteří by chtěli změnit veřejnou účetní knihu (blockchain). I když se zdá, že se hlasuje technickým parametrem, v podstatě jde opět o ekonomickou sílu, o významnou hodnotu – o bezpečnost.
Abychom tu jenom neteoretizovali. K dubnu 2016 jsou dva hlavní hráči ve volbách, které známe z obrázku č. 3. BU ve verzi BitcoinClassic a ve verzi BitcoinCore. Stav výsledku voleb vzešlý z hlasování těžebním výkonem vidíte na obrázku 6. Bitcoin je z tohoto pohledu vlastně neustále ve volbách, jelikož těžba, díky odměně za vytěžený blok a za poplatky, neustále běží.
Existují i volby uvnitř těžebních půlů, kde se organizátoři půlu nejdříve ptají svých jednotlivých těžařů, kterou verzi BU preferují a podle výsledku těží příslušnou verzi bitcoinu. Tento proces se dá přirovnat k primárním volbám parlamentních stran, kde si strana hledá své zástupce, které pošle do ostrých voleb. Průkopníkem těchto voleb je Slush půl. U Slush půlu jsou volby „on-line“, což znamená, že téměř ihned se stanovisko těžaře s poměrem jeho těžebního výkonu promítá do těžby celého půlu. Reálné výsledky „primárních“ voleb ve zvoleném čase najdete na obrázku č. 7. Dále volby zavedl půl s názvem F2pool a po vzoru předchozích dvou, zřejmě budou následovat i další půly.
Pokud by zmíněné „primárky“ zavedly úplně všechny půly, v reálném čase bychom viděli stanovisko všech těžařů v bitcoinovém ekosystému k měnově-platebním vlastnostem bitcoinu. To by bylo skvělé! Která měna či platební systém má v reálném čase takovou odezvu účastníků? A tak jak se v některých fázích vývoje bitcoinu může zdát, že neexistuje způsob, jak dosáhnout hodnověrné odezvy sítě ohledně měnově-platebních vlastnostností bitcoinu, zde se s největší pravděpodobností rýsuje proces, který řešení přinejmenším pomůže.
Volby (příklady)
Pro větší jasnost několik (fiktivních) limitních příkladů toho, že ekonomický vliv je to, co rozhoduje. Příklady nepostihují všechny možné detaily a možné varianty jednání účastníků.
Případ 1
To, co před změnou BU v síti na nějaký čas vznikne je podpora různých verzí BU od těžařů jejich těžením. Nejedná se v tomto případě o těžbu na nové větvi blockchainu a tedy o vznik jiné měny. Zjednodušeně řečeno, jde o těžbu bloků s příznakem té verze BU, kterou preferuje konkrétní těžař. Jde o vyjádření podpory jiným verzím BU – jiným měnově-platebním vlastnostem bitcoinu.
Ovšem jakmile by některá z nových verzí BU dostala podporu většiny výpočetního výkonu sítě (například 80%) po delší dobu, čímž by se nová verze BU aktivovala, zbylá část těžařů (20%), pokud by nechtěla ztratit investice do bitcoinu, by musela začít těžit novou verzi BU. I zbylá část těžařů by tedy následovala v hlasování největší ekonomickou sílu.
Pokud by přeci jen zmíněných 20% těžařů s ekonomickou silou odpovídající například 15% původní ekonomické síle bitcoinové sítě nepřešla na novou verzi BU, vznikla by nová měna za níž stojí jen malá část (15%) ekosystému původního bitcoinu. V podstatě se jedná o hard fork sítě. Vznikly by dvě nezávislé měny a dvě ekonomiky z jedné. Těžaři by museli mít velice dobré důvody přejít do ekonomiky o síle 15% původního ekosystému bitcoinu.
Kdo je ta největší ekonomická síla?
V podstatě to může být kdokoliv, kdo je účasten bitcoinového ekosystému – programátoři, komerční entity, těžaři samotní a v budoucnu možná někdo další, koho ani neznáme. V čase se tato síla může měnit v závislosti na tom, jaké užitečné vlastnosti kdo přinese či je schopen odnést, a tedy kolik zákazníků přitáhne nebo je schopen vzít.
Komerční entity
S největší pravděpodobností a z dlouhodobého pohledu, největší ekonomická síla na vnitřním trhu bitcoinu budou především komerční entity. Obchody, burzy, směnárny, peněženky, výrobci bitcoinového softwaru/hardwaru atd., tj. takové entity, které jsou zásadně schopny změnit počty zákazníků, tedy zásadně ovlivnit cenu bitcoinu. Čím více bude bitcoin používán a rozšířen, tím větší tato skupina bude mít vliv, protože tím víc bude mít zákazníků.
Programátoři
Další možností je například to, že program BU bude natolik složitý, že původní programátoři budou těžko nahraditelní a tudíž schopni do velké míry „mávat“ se zbytkem bitcoinového ekosystému. Jejich ekonomický vliv je v tomto případě enormní. Noví programátoři by špatným programováním mohli zmařit investice všech – zákazníků i investorů. V tomto případě se původní programátoři stávají největší ekonomickou silou na vnitřním trhu bitcoinu. Tento scénář v případě velkého rozmachu bitcoinu je velice nepravděpodobný. Nedokážu si představit webové peněženky, burzy apod. se stovkami miliónů zákazníků a miliardovými tržbami, že by nenašli zdroje na konkurenční programátory.
Těžaři
Největší ekonomickou silou mohou být samotní těžaři, pokud se v určitém čase ukáže, že ztráta byť jen malé části výpočetního výkonu je velice špatná a hrozilo by snížení bezpečnosti blockchainu, tedy majetku zákazníků. To bude nejspíše v začátcích rozmachu bitcoinu (či kryptoměny), kdy výpočetní výkon je potřeba pro bezpečnost sítě a ekonomická síla komerčních entit ještě malá. A nebo i v průběhu života bitcoinu. V čase, kdy se na trhu objeví nové výpočetní stroje schopné zmenšit bezpečnost sítě. Pak význam těžařů u zákazníků může rychle vzrůst. V tomto případě těžaři hlasují podle sebe. Z dlouhodobého pohledu však těžaři největší ekonomickou silou nebudou. Tou budou komerční entity.
Pokud obrázek 4 graficky doplníme o ikony vyjadřující ekonomickou sílu účastníků, dostaneme reálnější (ikdyž stále schematický) pohled na to, jak probíhá rozhodování o tom, která verze BU bude určovat měnově-platební chování bitcoinu - viz. obr. 5.
 |
Obr. 5: Zjednodušené schéma vnitřního trhu bitcoinu s BU s vyznačením ekonomické síly jednotlivých účastníků. Na obrázku je příklad, kdy největší ekonomickou silou jsou komerční entity, které chtějí aktivovat verzi BU č.2 a těžaři následují komerční entity z důvodu zisku. Rozložení ekonomické síly účastníků může vypadat i jiným způsobem. Křivky nabídky a poptávky ilustrativně vyjadřují nabízené a požadované vlastnosti měny. |
Těžaři – prodloužená ruka největší ekonomické síly
Z dlouhodobého pohledu těžaři budou prostředníkem největší ekonomické síly v hlasování o verzi BU. Hlasuje se těžebním výkonem, který má pro celý ekosystém bitcoinu velkou hodnotu. Dělá síť bezpečnou proti útočníkům, kteří by chtěli změnit veřejnou účetní knihu (blockchain). I když se zdá, že se hlasuje technickým parametrem, v podstatě jde opět o ekonomickou sílu, o významnou hodnotu – o bezpečnost.
Abychom tu jenom neteoretizovali. K dubnu 2016 jsou dva hlavní hráči ve volbách, které známe z obrázku č. 3. BU ve verzi BitcoinClassic a ve verzi BitcoinCore. Stav výsledku voleb vzešlý z hlasování těžebním výkonem vidíte na obrázku 6. Bitcoin je z tohoto pohledu vlastně neustále ve volbách, jelikož těžba, díky odměně za vytěžený blok a za poplatky, neustále běží.
 |
| Obr. 6: Stav výsledku voleb vzešlý z hlasování těžebním výkonem k 19.4.2016. Hlasovacím měřítkem je počet vytěžených bloků dané verze BU na 1000 bloků. BitcoinClassic = 5,7%, BitcoinCore =94,3%. Aby byl BitcoinClassic aktivován - stal se vítězem voleb - je třeba dosáhnout min. 75% podílu a vyčkat 28 dní. Jinak zvítězí BitcoinCore. Zdroj grafu: http://xtnodes.com |
Existují i volby uvnitř těžebních půlů, kde se organizátoři půlu nejdříve ptají svých jednotlivých těžařů, kterou verzi BU preferují a podle výsledku těží příslušnou verzi bitcoinu. Tento proces se dá přirovnat k primárním volbám parlamentních stran, kde si strana hledá své zástupce, které pošle do ostrých voleb. Průkopníkem těchto voleb je Slush půl. U Slush půlu jsou volby „on-line“, což znamená, že téměř ihned se stanovisko těžaře s poměrem jeho těžebního výkonu promítá do těžby celého půlu. Reálné výsledky „primárních“ voleb ve zvoleném čase najdete na obrázku č. 7. Dále volby zavedl půl s názvem F2pool a po vzoru předchozích dvou, zřejmě budou následovat i další půly.
Pokud by zmíněné „primárky“ zavedly úplně všechny půly, v reálném čase bychom viděli stanovisko všech těžařů v bitcoinovém ekosystému k měnově-platebním vlastnostem bitcoinu. To by bylo skvělé! Která měna či platební systém má v reálném čase takovou odezvu účastníků? A tak jak se v některých fázích vývoje bitcoinu může zdát, že neexistuje způsob, jak dosáhnout hodnověrné odezvy sítě ohledně měnově-platebních vlastnostností bitcoinu, zde se s největší pravděpodobností rýsuje proces, který řešení přinejmenším pomůže.
 |
| Obr. 7: Výsledky „primárních“ voleb Slush půlu ohledně velikosti bloku (k 19.4.2016, 19:28). Například výpočetní výkon BitcoinClassic je P=11,77Ph/s a se skoro 24% podílem. Navrhovaná velikost bloku: BitcoinCore 1MB; BitcoinClassic 2MB; BIP100 8MB (BIP=Bitcoin Improvement Proposal). Aktuální stav zde https://slushpool.com/stats/#voting-results |
Volby (příklady)
Pro větší jasnost několik (fiktivních) limitních příkladů toho, že ekonomický vliv je to, co rozhoduje. Příklady nepostihují všechny možné detaily a možné varianty jednání účastníků.
Případ 1
Bitcoin bude používat miliarda lidí. Jste vlastníkem bitcoinové platební brány přes kterou poteče 95% objemu obchodů (2000 mld USD). Síť má malou propustnost, jen 20 transakcí za sekundu, a vy chcete změnit BU tak, aby propustnost byla 1000 transakcí za sekundu. Jste přesvědčen, že změna nenaruší decentralizovanost sítě. Pokud se vám to nepodaří, chcete začít používat jinou kryptoměnu a spolu s vámi i 95% zákazníků, které vezmete sebou.
Ekonomický dopad
Váš ekonomický vliv a dopad v případě vašeho odchodu z bitcoinového ekosystému je obrovský. V tomto případě VY jste bitcoin. Pokud ostatní účastníci sítě nebudou souhlasit se změnou BU a vy odejdete, vážně tím poškodí hodnotu svých investic. Změna BU je téměř jistá.
Případ 2
Případ 2
Vedete internetový obchod a platby v bitcoinech jsou promile objemu obchodů celé bitcoinové sítě. Jako obchod přestanete náhle bitcoin používat a vaši zákazníci s vámi. Důvodem je dlouhý čas potvrzování transakcí.
Ekonomický dopad
Ekonomický dopad
I když zákazníci používající bitcoin jsou klíčovou skupinou, odchod tak malého počtu nestojí za řeč. Zkrácení času potvrzování transakcí znamená změnu rychlosti emise bitcoinů. Nikdo nebude riskovat ztrátu zbylé, významnější části zákazníků nestabilitou měnových vlastností bitcoinu. Změna BU je naprosto nemožná.
Případ 3
Případ 3
4 těžaři disponují 70% výkonem v síti. Vzhledem k tomu, že věří tomu, že roční inflace 5% bude mít příznivý vliv na ekonomický systém bitcoinu, chtějí změnit limit emise bitcoinů tzn. změnit celkový počet 21 milónů bitcoinů. Navrhují, aby počet bitcoinů byl nekonečný a emise se zvyšovala ročním tempem 5%. Téměř všechny komerční entity jsou proti tomuto návrhu. Znehodnocuje totiž úspory držitelů měny a velká část uživatelů může přestat měnu používat, jelikož jeden z klíčových důvodů pro investice do bitcoinu bylo jeho omezené množství. Zbylý výkon sítě (30%) je stále dostatečný a pokud nepočítáme internet, jedná se o druhou nejvýkonnější síť světa.
Ekonomický dopad
Ekonomický dopad
I když 4 těžaři se 70% výkonem přešli na nový bitcoin (verze BU s roční inflací 5%), původní bitcoin má stále dostatečný výkon na to, aby byla síť bezpečná. Nový bitcoin používá jen menší část zákazníků. Většina používá původní. Ekonomicky 70% výkonu sítě není zanedbatelná hodnota, ale ve srovnání s 30% zbytkem a následky znehodnocení měny se jedná o ekonomickou minoritu. Síť i nadále může bez problémů fungovat. Uživatel, který zůstal u původního bitcoinu, změnu výkonu sítě zaregistroval první dva týdny po rozdělení měny, než se upravila složitost sítě odpovídající sníženému výkonu. Finančně, z pohledu několika měsíců, zákazník neutrpěl téměř žádnou ztrátu.
Ekonomický dopad na celou síť, i přes velkou ztrátu výkonu sítě, je minimální, protože původní bitcoin nadále používají největší obchody, burzy, peněženky atd. a jejich zákazníci. Tento příklad je velice nepravděpodobný. Těžaři sledují především zisk z těžby a tak je více než pravděpodobné, že budou následovat ekonomickou majoritu sítě. Příklad chtěl ukázat, že ani největší výpočetní výkon sítě nemusí znamenat největší vliv.
Případ 4
V zemích s nedemokratickým režimem, kde bitcoin odhadem používá 200 miliónů lidí, je platba bitcoiny stále více kriminalizována a sledována. Peněženky orientující se na přeshraniční převod peněz nechtějí ztratit uživatele a chtějí doplnit do protokolu lepší zabezpečení proti sledováním transakcí. Přidání této funkčnosti do BU je velice složité a programátoři ho chtějí řešit formou tzv. sidechainů (kryptoměn svázaných s bitcoinem). Navíc sám BU je již dost složitý a jen několik lidí na světě je ho schopno ho změnit, udržovat a vylepšovat.
Ekonomický dopad
Ekonomický dopad
I přes hrozící ztrátu 200 milionů zákazníků si zbytek sítě uvědomuje riziko a kompletní ztrátu všech jejich investic. Riziko změny BU je veliké, nemluvě o problémech s následnou údržbou. Řešení formou sidechainů je časově delší, ale lepší zabezpečení je pro dané země realizovatelné. Změna BU je naprosto nemožná.
Předvolební kampaň
Protože ne všichni těžaři, kteří budou volit výpočetním výkonem, jsou schopni vidět každý detail a dopad BU, každá ekonomicky významná síla podporující konkrétní verzi BU bude přesvědčovat ostatní ekonomické síly (těžaře a komerční entity) o tom, že měnově-platební vlastnosti jím podporovaného BU jsou ty nejlepší.
Aby to nebyla jen teorie. V současnosti (2016) je největší spor o jeden z platebních parametrů – o limit velikosti bloku, tedy o limit počtu transakcí v bloku. Zastánci jedné ekonomické významné síly podporující BU s názvem BitcoinCore tento platební parametr vidí jinak, než zastánci druhé ekonomicky významné síly podporující BU s názvem BitcoinClassic.
Zastánci BitcoinCore vidí nízký limit velikosti bloku jako to, co bitcoinu pomáhá. Pomáhá z jejich pohledu zachovat jeho decentralizovanost, vytváří „trh“ s poplatky pro těžaře (zvyšuje je) apod. Limit chtějí zvyšovat velice opatrně a pomalu. Bitcoin vidí spíš jako „zlato“ pro velké transakce a základní aplikační vrstvu nad kterou by měla být další vrstva umožňující velký počet transakcí. Pohled programátorů BitcoinCore zde.
Zastánci BitcoinClassic chtějí razantně zvýšit limit velikosti bloku, čímž chtějí ponechat svobodu k nalezení ceny poplatků. Zároveň tvrdí, že limit velikosti bloku uměle zvyšuje poplatek za transakci a prodlužuje čas potvrzení. Decentralizaci, i přes zvýšení limitu velikosti bloku, nevidí jako problém. Bitcoin spíš vidí jako měnu a platební systém pro každodenní běžné transakce. Jeden příklad za všechny.
A protože se hraje o mnoho miliard dolarů, způsob přesvědčování tomu bude odpovídat. Bez obalu řečeno. Budeme tu mít pádné i nesmyslné argumenty, emoce, obviňování stran navzájem, vytahování chyb druhé strany. Bude vznikat sponzoring podporující vývoj konkrétní verze BU atd. V budoucnu zcela nepochybně bude spor o něco jiného.
Že vám to celé něco připomíná? Že se to podobá předvolební kampani a argumentaci politických stran naší demokracie? Ano, je to tak. A není na tom nic špatného. Na konkurenční prostředí bychom se měli dívat jako na pozitivní věc.
A jak se ideje, tedy měnově-platební vlastnosti bitcoinu, nabízené prostřednictvím různých verzí BU budou vyvíjet? Dle mého názoru budou tak trochu obrazem společnosti. Některé BU budou pravicové (měna bez limitů, maximum rozhodování ponecháno na účastnících trhu) a některé BU levicové (limity např. velikost bloku; svobodné rozhodování, tedy rozhodování trhu, bude omezováno).
Řídí vnitřní trh bitcoinu politika?
Dá se skutečně označit vnitřní trh bitcoinu za politické kolbiště, jak bylo nastíněno v předchozím odstavci? Pokud bychom si vzali na pomoc wikipedii tak ta praví: „Politika je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory“. Řízení peněz a měny v sobě nutně musí zahrnovat ideu (názor), jak taková měna má fungovat. Z povahy věci bude existovat více idejí (názorů). Existují tedy pluralitní zájmy a názory. A to, že vítězná idea (názor) je prosazena procesem volné soutěže s volbami, bylo rovněž ukázáno. Dle mého názoru nelze udělat jiný závěr, než tento. Bitcoin řídí politika.
I když zde popsaný proces nazývám politika, od klasické politiky řízení státu se zásadně liší. Zdroje, o které nabídkou idejí fungování státu klasičtí politici soutěží a nebo je budou ovlivňovat, nejsou jejich. Maximálně do výše jejich odevzdaných daní či akumulovaného majetku. Ve srovnání s celou ekonomikou, státním rozpočtem a ostatními zdroji státu, je jejich majetek minorita.
Jejich rozhodnutí však dopadá na celou ekonomiku země a především na ostatní než jsou oni sami. Měnová politika je ve většině států řízená „nezávislou“ centrální bankou jejíž členové jsou (většinou) nominováni či voleni politiky. Centrální banka už z názvu neřídí jinak než centrálně úzkou skupinou lidí.
Bitcoin, na rozdíl od státních peněz, má v tomto ohledu jednu obrovskou výhodu. Rozhodování o měnově-platebních vlastnostech může provést ten (nebo ta skupina), kdo má největší ekonomickou sílu v bitcoinovém ekosystému. Tou budou (většinou) komerční entity. Následný dopad je největší na ty, co rozhodují, což jsou zároveň ti, kteří mohou nejvíc ztratit či získat svým rozhodnutím. To je spravedlivé.
O takovém principu si v případě státních měn můžeme nechat zdát. Žádná měna nemá takovou zpětnou rozhodovací vazbu. I to je na bitcoinu inovativní. Politika bitcoinu by se spíš dala nazvat business politika. Hlavním cílem této business politiky je vydělat peníze poskytnutím lepší měny uživatelům než nabízí konkurence. A to je chvályhodné.
Předvolební kampaň
Protože ne všichni těžaři, kteří budou volit výpočetním výkonem, jsou schopni vidět každý detail a dopad BU, každá ekonomicky významná síla podporující konkrétní verzi BU bude přesvědčovat ostatní ekonomické síly (těžaře a komerční entity) o tom, že měnově-platební vlastnosti jím podporovaného BU jsou ty nejlepší.
Aby to nebyla jen teorie. V současnosti (2016) je největší spor o jeden z platebních parametrů – o limit velikosti bloku, tedy o limit počtu transakcí v bloku. Zastánci jedné ekonomické významné síly podporující BU s názvem BitcoinCore tento platební parametr vidí jinak, než zastánci druhé ekonomicky významné síly podporující BU s názvem BitcoinClassic.
Zastánci BitcoinCore vidí nízký limit velikosti bloku jako to, co bitcoinu pomáhá. Pomáhá z jejich pohledu zachovat jeho decentralizovanost, vytváří „trh“ s poplatky pro těžaře (zvyšuje je) apod. Limit chtějí zvyšovat velice opatrně a pomalu. Bitcoin vidí spíš jako „zlato“ pro velké transakce a základní aplikační vrstvu nad kterou by měla být další vrstva umožňující velký počet transakcí. Pohled programátorů BitcoinCore zde.
Zastánci BitcoinClassic chtějí razantně zvýšit limit velikosti bloku, čímž chtějí ponechat svobodu k nalezení ceny poplatků. Zároveň tvrdí, že limit velikosti bloku uměle zvyšuje poplatek za transakci a prodlužuje čas potvrzení. Decentralizaci, i přes zvýšení limitu velikosti bloku, nevidí jako problém. Bitcoin spíš vidí jako měnu a platební systém pro každodenní běžné transakce. Jeden příklad za všechny.
A protože se hraje o mnoho miliard dolarů, způsob přesvědčování tomu bude odpovídat. Bez obalu řečeno. Budeme tu mít pádné i nesmyslné argumenty, emoce, obviňování stran navzájem, vytahování chyb druhé strany. Bude vznikat sponzoring podporující vývoj konkrétní verze BU atd. V budoucnu zcela nepochybně bude spor o něco jiného.
Že vám to celé něco připomíná? Že se to podobá předvolební kampani a argumentaci politických stran naší demokracie? Ano, je to tak. A není na tom nic špatného. Na konkurenční prostředí bychom se měli dívat jako na pozitivní věc.
A jak se ideje, tedy měnově-platební vlastnosti bitcoinu, nabízené prostřednictvím různých verzí BU budou vyvíjet? Dle mého názoru budou tak trochu obrazem společnosti. Některé BU budou pravicové (měna bez limitů, maximum rozhodování ponecháno na účastnících trhu) a některé BU levicové (limity např. velikost bloku; svobodné rozhodování, tedy rozhodování trhu, bude omezováno).
Řídí vnitřní trh bitcoinu politika?
Dá se skutečně označit vnitřní trh bitcoinu za politické kolbiště, jak bylo nastíněno v předchozím odstavci? Pokud bychom si vzali na pomoc wikipedii tak ta praví: „Politika je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory“. Řízení peněz a měny v sobě nutně musí zahrnovat ideu (názor), jak taková měna má fungovat. Z povahy věci bude existovat více idejí (názorů). Existují tedy pluralitní zájmy a názory. A to, že vítězná idea (názor) je prosazena procesem volné soutěže s volbami, bylo rovněž ukázáno. Dle mého názoru nelze udělat jiný závěr, než tento. Bitcoin řídí politika.
I když zde popsaný proces nazývám politika, od klasické politiky řízení státu se zásadně liší. Zdroje, o které nabídkou idejí fungování státu klasičtí politici soutěží a nebo je budou ovlivňovat, nejsou jejich. Maximálně do výše jejich odevzdaných daní či akumulovaného majetku. Ve srovnání s celou ekonomikou, státním rozpočtem a ostatními zdroji státu, je jejich majetek minorita.
Jejich rozhodnutí však dopadá na celou ekonomiku země a především na ostatní než jsou oni sami. Měnová politika je ve většině států řízená „nezávislou“ centrální bankou jejíž členové jsou (většinou) nominováni či voleni politiky. Centrální banka už z názvu neřídí jinak než centrálně úzkou skupinou lidí.
Bitcoin, na rozdíl od státních peněz, má v tomto ohledu jednu obrovskou výhodu. Rozhodování o měnově-platebních vlastnostech může provést ten (nebo ta skupina), kdo má největší ekonomickou sílu v bitcoinovém ekosystému. Tou budou (většinou) komerční entity. Následný dopad je největší na ty, co rozhodují, což jsou zároveň ti, kteří mohou nejvíc ztratit či získat svým rozhodnutím. To je spravedlivé.
O takovém principu si v případě státních měn můžeme nechat zdát. Žádná měna nemá takovou zpětnou rozhodovací vazbu. I to je na bitcoinu inovativní. Politika bitcoinu by se spíš dala nazvat business politika. Hlavním cílem této business politiky je vydělat peníze poskytnutím lepší měny uživatelům než nabízí konkurence. A to je chvályhodné.
Názor, že do bitcoinu přece nemůžeme pustit politiku, je mylný. Business politika tam vždy byla. Jen se v počátečním období neprojevovala tolik. Nebylo totiž o co soutěžit. Tržní kapitalizace bitcoinu byla malá. Business politikou prosazované ideje je něco, co má bitcoin zakódováné ve své DNA.
Pokud si někdo myslí, že se přesunem k jiným kryptoměnám prosazování idejí měny business politickým procesem vyhne, zásadně se mýlí. Pokud jakákoliv kryptoměna odstraní možnost výše popsaným (nebo podobným) procesem změnit program BU, s velkou pravděpodobností se z něj stane špatná měna. A pokud to nebude špatná měna, pro investory bude velice riziková. Neexistence férového procesu změny měnově-platební politiky za jinou měnově-platební politiku je potencionálně jedno místo selhání.
Trh jako ta nejspravedlivější instance
Bitcoin je měna s více idejemi, které se na vnitřním trhu bitcoinu prosazují procesem zvaným business politika s hlasováním o tom, která myšlenka zvítězí. Nepřiznat si to, znamená neustálý zmatek v rozlousknutí toho, kdo řídí nabídku bitcoinu. Není větší business politiky, než řízení nabídky měny a peněz.
Vyloučit z vnitřního trhu bitcoinu business politiku a volby - tedy demokracii - je jako vyloučit soutěž politických stran a volby z naší demokracie.
Pokud vnitřní trh bitcoinu nenabídne zákazníkům měnu dostatečně dobrou, všechny jeho předchozí kroky budou k ničemu. Volný trh je nakonec ta poslední nejspravedlivější instance, která svou zpětnou vazbou ve formě zisků či ztrát u účastníků bitcoinového ekosystému řídí úplně celý bitcoin.
JFB, 20.4.2016
Pokud si někdo myslí, že se přesunem k jiným kryptoměnám prosazování idejí měny business politickým procesem vyhne, zásadně se mýlí. Pokud jakákoliv kryptoměna odstraní možnost výše popsaným (nebo podobným) procesem změnit program BU, s velkou pravděpodobností se z něj stane špatná měna. A pokud to nebude špatná měna, pro investory bude velice riziková. Neexistence férového procesu změny měnově-platební politiky za jinou měnově-platební politiku je potencionálně jedno místo selhání.
Trh jako ta nejspravedlivější instance
Bitcoin je měna s více idejemi, které se na vnitřním trhu bitcoinu prosazují procesem zvaným business politika s hlasováním o tom, která myšlenka zvítězí. Nepřiznat si to, znamená neustálý zmatek v rozlousknutí toho, kdo řídí nabídku bitcoinu. Není větší business politiky, než řízení nabídky měny a peněz.
Vyloučit z vnitřního trhu bitcoinu business politiku a volby - tedy demokracii - je jako vyloučit soutěž politických stran a volby z naší demokracie.
Pokud vnitřní trh bitcoinu nenabídne zákazníkům měnu dostatečně dobrou, všechny jeho předchozí kroky budou k ničemu. Volný trh je nakonec ta poslední nejspravedlivější instance, která svou zpětnou vazbou ve formě zisků či ztrát u účastníků bitcoinového ekosystému řídí úplně celý bitcoin.
JFB, 20.4.2016
Jejda, to je počteníčko
OdpovědětVymazatZdravim,
OdpovědětVymazatvelka chvala autorovi za cely web ako aj jednotlive clanky. Naozaj vynikajuco spracovana problematika.
Bohuzial decentralizovana mena je podobna iluzia ako socializmus/komunizmus. Realne je to nefunkcne. Bez ohladu na to, ze sucasny bankovy a penazny system je nastroj na vykoristovanie viac ako 99.99% ludi v danom state. A demokraticke volby su stit, za ktory sa to schovava.
Mysliet si, ze ta masa zucastnenych rozhoduje o bitcoinoch je naivne. Podobne ako je naivne si mysliet, ze ludia maju sancu volbami nieco zasadne zmenit. dalej plati, ze masa ludi sa nikdy nechova tak, aby to bolo na prospech vacsiny.....
Som sa rozpisal.... staci, aj tak to mozno nikoho nezaujima :)
Děkuji za názor. Avšak ...
Vymazat1) Nesdílím váš pohled, že bitcoin je nefunkční. Osobně jsem si za bitcoiny nějaké věci koupil (knihy, filmy, jídlo, HW, atd). Je to pro mě důkaz, že bitcoin funkční je a má hodnotu. Ostatně důkazem je i třeba cena na burzách - Bitstamp, Kraken, Coinbase. Tam se k dnešními dni prodává 1BTC za cca 615 USD. Platební brána jako je třeba BitPay yprostředkovala řadů obchodů v bitcoinech https://blog.bitpay.com/understanding-bitcoins-growth-in-2015/. A můžeme pokračovat řadou jiných příkladů
2) Pokud o ceně, používání a úspěchu bitcoinu nerozhodují v dlouhodobém pohledu zákazníci, tak kdo tedy? Bitcoin je produkt, "stejně" jako rohlíky. Pokud nedáš dobrou kombinaci technického řešení (těsto, pečení, doprava do obchodu, ...) a ceny, zákazník nekoupí a tvůj obchod je neúspěšný. Podobně je to s btc.
Pořád se k tomu článku vracím!.. a BTC dnes 7/4/17 je za ccc 1190 USD. A funguje!
OdpovědětVymazatXYZ
Tohle, kdo to řídí, ta decentralizace a tak dále, je přesně ten důvod, proč budu mít BTC vždycky jenom jako minoritní část investičního portfolia. Je to věc, která prostě může velmi rychle spadnout. Mnohem jistější mi v tomto ohledu přijdou třeba investice do P2P. :) Jako je tam potřeba větší kapitál, ostatně to ale u BTC už dneska taky. :)
OdpovědětVymazat